V květnu 2007 byla zahájena výstavba nového závodu firmy EMS-PATVAG. Při výkopových pracech na jedné z budoucích hal byly odkryty pozůstatky osídlení. Nález navazuje na objevy z roku 2004.

Archeologické nálezy z katastru Brankovic na okrese Vyškov v roce 2007

V průběhu května a června 2007 realizovali pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno záchranný archeologický výzkum na staveništi průmyslové zóny v Brankovicích. Naleziště je známo již od roku 2004, kdy zde byly poprvé zjištěny pozůstatky pravěkého osídlení z více období a mimo jiné i unikátní čtyřhrob obětí vojenského střetu z přelomu 9. a 10. století.

Výzkum probíhající v letošním roce zasáhl již výrazně větší plochu než v roce 2004 a zásadním způsobem obohatil poznatky o této lokalitě. Celkem se podařilo prozkoumat a zdokumentovat přes 450 zahloubených objektů, z toho 44 hrobů, přičemž bylo nově zjištěno osídlení i z pozdní doby kamenné a doby bronzové, dosud na tomto místě neznámé.

Na mírném severním svahu v blízkosti toku Litavy se usadili již první zemědělci na našem území v mladší době kamenné - ve zkoumaných plochách nacházíme pozůstatky osady kultury s lineární keramikou (6. tisíciletí př. n. l.) a o něco mladší osady lidu s moravskou malovanou keramikou (5. tisíciletí př. n. l.). Vedle řady zahloubených odpadních jam se z tohoto období podařilo prozkoumat několik větších hliníků - jam vzniklých při těžbě hlíny na stavbu dřevohlinitých domů. Vedle množstvím zlomků keramických nádob se podařilo najít i několik kamenných nástrojů - pazourkových nožů a typických seker vybroušených z břidlic.

V pozdní době kamenné sloužilo toto místo jako pohřebiště, zachycené ovšem výzkumem jen okrajově. Ojedinělý hrob kultury se šňůrovou keramikou (3. tisíciletí př. n. l.) byl původně nejspíše překryt hliněným mohylovým násypem, přičemž ještě v pravěku byla tato hrobka porušena a většina z jejího obsahu vybrána. Z pěti hrobů kultury zvoncovitých pohárů, jen o něco málo mladších, pochází typická kolekce keramických nádob nebo například drobné kostěné knoflíky.

Znovu zde fungovala zemědělská osada v mladší době bronzové (1300 - 1000 př. n. l.) - z řady odpadních jam se podařilo vyzvednout typické keramické zlomky, z jedné z nich ovšem pochází i celý unikátní soubor přibližně 30 celých keramických nádob. Do nehluboké jámy byly na sebe uloženy mísy, hrnce, a řada šálků a džbánků. Tyto tzv. keramické depoty jsou poměrně vzácným nálezem, při jejich interpretaci se nejčastěji předpokládá souvislost se soudobými náboženskými obřady a obětními praktikami.

Místo bylo dále osídleno historickými Kelty ve 4. století př. n. l. - vedle dvou typických zahloubených chat je z tohoto období zajímavý zcela izolovaný hrob, uložený mimo tehdy používaný hřbitov. Pochována v něm byla žena s dobře patrným výrazným defektem páteře, jejíž šaty spínaly tři drobné zdobené bronzové spony.

Nejvýrazněji se ovšem na lokalitě projevily pozůstatky osídlení z velkomoravského období (9. - 10. století). Podařilo se zachytit pozůstatky osady s typickými zemnicemi i s méně typickými většími dřevěnými nadzemními domy, a dále početné zásobní jámy na obilí, z nichž pochází kolekce celých zvířecích skeletů včetně například koně či srnce, ale i neobvyklé nálezy dvou pohozených lidských jedinců. V bezprostřední blízkosti osady byli její obyvatelé i pohřbíváni - z celkem 4 menších skupinek pochází přes 30 hrobů; z výbavy venkovského pohřebiště se vymykají pohřby muže s ostruhami a zejména pohřeb ženy se stříbrnými granulovanými náušnicemi, které představovaly špičkový výrobek soudobých řemeslnických dílen.

Všechny situace byly v terénu fotograficky a kresebně zdokumentovány a geodeticky zaměřeny; získané nálezy (přibližně 80 beden keramických zlomků, nádob či kosterního materiálu) budou konzervovány, inventovány a postupně předány do příslušného regionálního muzea ve Vyškově.

Mgr. David Parma, vedoucí výzkumu