Brankovické velikonoční hrkání - i zde se zachoval tradiční lidový zvyk. Tzv. hrkání, klepání nebo též řehtání se koná po dobu tří dnů Svatého týdne od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty. Obyčej je součástí obřadních obchůzek, při nichž se používají nejrůznější dřevěné hrkací nástroje od malých po velké řehtačky, pojízdné trakářky, nebo klepáče kladívkového typu, kde pohyblivé kladívko naráží na plochu dřevěné desky. Dle tradice mají všechny tyto hrkací a klepací nástroje nahradit v době od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty zvonění zvonů, které podle tradovaného úsloví „odlétají do Říma“. Obyčej byl privilegiem dětí, především chlapců.

Časově je hrkání vymezeno dobou, kdy mlčí kostelní zvony, tedy od večerní mše na Zelený čtvrtek, při které se připomíná poslední Ježíšova večeře a také ustanovení eucharistie (díkůvzdání spolu se svátostí přijímáním těla a krve Páně). Při zpěvu Gloria této večerní mše se zvony odmlčí až do Velikonoční vigilie na Bílou sobotu, opět do zpěvu Gloria.